Výlet do Muzea čertů

Návštěva v Muzeu čertů v Úštěku.

Po dlouhém vyjednávání s čertem Matesem nám tento milý a laskavý  čert  domluvil  návštěvu u samotného Lucifera. Setkání se uskutečnilo dne 30. listopadu 2010 ve sklepních prostorách  Muzea čertů v Úštěku.

Tak jsme v úterý 30.11 v 6:44hod nasedli na vlak a hurá za čerty. Cesta vlakem byla plná pohody a zábavy.

Vlakové spojení bylo perfektní,  a tak jsme před 9 hodinou již byli v Úštěku a plni obav ze setkání s čerty jsme se blížili k místu setkání.

První setkání se samotným Luciferem bylo strašidelné. Lucifer si vyšel ze svého podzemí a my jej zahlédli. Strašný čert – no přece Lucifer.

Po chvíli přišel milý čert Mates, uvítal se s námi, popovídal o čertech, přidal nějaké chlupy z kožichu s knoflíkem - prý pro štěstí  - a zavedl nás za svým nadřízeným – za LUCIFEREM.

Z tohoto setkání jsme měli všichni, i paní učitelka, tak trochu strach, ale ukázalo se, že Lucifer je docela milý a hodný.

Varoval nás před zlobením a ukázal nám, jak je mohou  „dospěláci“ zavolat, když budeme opravdu zlobit.

Ukázal nám své poklady, vajíčko, ze kterého vznikají nový čertící, pověděl  nám, kolik váží lidská dušička a jak snadno se tato dušička může dostat do pekla. Pak jsme viděli kotel. Pohled do kotle byl strašidelný. A to jsme již šli do prostoru, odkud prý není návratu. Aby tomu dodal na vážnosti, tak zavřel naší paní učitelku s jednou z nás do klece.



Zajatci samotného Lucifera



Všichni, i paní učitelka, jsme museli slíbit, že budeme hodní, a tak obě zajatkyně pustil na svobodu.

Nakonec nám pro štěstí udělal čertovské znamínko na tváři.

Lucifer, čert Matěj a my s paní učitelkou

 Závěrečná fotografie s Luciferem a čertem Matesem a zavolání čertovského pozdravu „POZDRAV ČERTE“

byla poslední chvilka s tímto vládcem pekla.



Na závěr jsme čertovi Matesovi předali obrázky, které jsme čertíkům nakreslili. To jste měli vidět ty „ksichtíky“ co dělal, když si obrázky prohlížel a uviděl obrázek anděla. No příšerné. Celkově se obrázky čertovi líbily a slíbil nám, že nějaké si vystaví ve věži, kde má výstavu všech možných čertů a příšer.  





Jeden se zámků od pekla

 

 Po rozloučení s čertem Matesem jsme si zašli do cukrárny U brány a tady jsme si dali čaj, najedli se a po jídle ještě nějakou tu dobrůtku. Vždyť jsme přece na výletě.

Z cukrárny jsme ještě zavítali do galerie U brány, kde jsme si prohlédli krásné obrázky pana Suchého F.R.Čecha, paní Hübnerové, dále překrásnou keramiku (prý je nerozbitná, ale raději jsme to nezkoušeli) a kdo chtěl, nakoupil si i nějaké ty upomínkové předměty.

                                                    A je nejvyšší čas jít na nádraží.

Vlaky přece nečekají. Cesta domů byla plná zábavy v motoráčku a potom i v kupé vlaku. Domů do Mostu jsme dorazili na minutu přesně a tady na nádraží nás čekali již naší nejmilejší.

Děkujeme touto cestou paní ředitelce 15. ZŠ v Mostě Mgr. D. Šolarové, naší třídní učitelce paní Mgr. Z. Fuchsové, našim rodičům a v neposlední řadě i čertovi Matesovi za možnost uskutečnit toto předvánoční setkání s čerty.